Údržba komunikací - zimní, letní

Údržbu komunikací upravuje zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích a prováděcí Vyhlášky 104/1997 Sb. V tomto zákoně je určena povinnost správce komunikace zajistit zmírnění závad ve sjízdnosti.
Zimní údržba silnic a komunikací
Pro silnice a dálnice je údržba komunikací přesně specifikována zákonem, včetně technologických postupů.
Údržba místních komunikací je upravována především vyhláškou daného města nebo obce a také plánem zimní údržby, který obsahuje konkrétní informace:
- seznamy udržovaných komunikací, chodníků, schodišť, lávek a dalších prostorů,
- časové rozpětí, do kdy by měla být údržba provedena,
- postup při vyvážení sněhu z města nebo obce,
- postup řešení kalamitních situací,
- štáb zimní údržby – jeho složení a kontakty na odpovědné pracovníky.
Letní údržba komunikací
Samotné čištění v tomto období lze rozdělit do několika fází:
- úklid po zimě,
- jarní (někde i podzimní) blokové čištění,
- průběžné čištění komunikací a chodníků.
Každá tato etapa má svůj harmonogram.
Technika pro údržbu různých typů komunikací
1. Stroje pro silniční městskou zástavbu
- Stroje pro letní čištění - zametací stroje s centrálním sáním, příčným válcovým koštětem, pomocným rotačním koštětem v čelní části a nástavbou na uložení smetků, se skrápěcím zařízením k zamezení prašnosti při zametání.
- Stroje pro zimní údržbu – převážně dvounápravová vozidla vybavená sypačovou nástavbou a čelní radlicí, s radlicí v šíři do 3 m, s naklápěním do obou stran, nástavby jsou často dovybaveny nádržemi na solanku a skrápěcím zařízením.
2. Stroje pro silnice a dálnice
Obdobně konstruovaná vozidla jako stroje pro městskou zástavbu, na rozdíl od nich:
- jsou konstrukčně vyšší váhové kategorie,
- jsou 3nápravová,
- radlice jsou širší (min 3,5 m),
- radlice mohou být šípové nebo skládací, po rozložení dosahují šířky až 6 metrů.
3. Stroje chodníkové
- Stroje pro letní čištění: zametací stroje různých konstrukcí do 3,5 tuny, buď s řiditelnou přední nápravou, nebo kloubové (jsou lépe manévrovatelné na úzkých chodnících). Stroje jsou vybaveny zásobníkem na smetený materiál, čelní, nebo zadní sací hubicí, rotačními košťaty před kabinou nebo v zadní části stroje. Rovněž mají skrápěcí zařízení zabraňující prášení při zametání.
- Stroje pro zimní údržbu: jsou zmenšeninou strojů na komunikace tak, aby byly schopny provádět údržbu chodníků v šířkách od 1,5 do 2 metrů.
Technika pro různé účely
Stroje jednoúčelové
- umí buď čistit komunikace, nebo provádět zimní údržbu,
- jejich využití je omezené, proto je používají pouze organizace zajištující zimní údržbu silnic a komunikací.
Stroje víceúčelové
- mají celoroční uplatnění,
- jejich konstrukce je postavena na univerzálním podvozku,
- v létě lze na tento podvozek namontovat sací nástavbu a zametací zařízení,
- v zimě lze vybavit podvozek sypačovou nástavbu a radlicí,
- jedná se o techniku silniční i chodníkovou.
Tento typ strojů je stále více využíván z důvodu efektivního využití v provozu.
Stroje speciální
- určené ke speciálním činnostem, např. zemědělské traktory s nesenou, nebo čelní radlicí,
- tyto traktory jsou stále častěji vybaveny posypovým zařízením,
- zemní pracovní stroje, na které lze umístit buď zametací kartáč, nebo sněhovou radlici
- frézy na sníh - ručně vedené, strojní, nebo nesené místo radlice.
Posypové materiály
Správné a včasné použití posypového materiálu v zimním období je klíčovým z hlediska udržení sjízdnosti komunikací. Jde o:
1. zdrsňující materiál
Jde nejčastěji o kamennou drť různých frakcí nebo štěrkopísek. Používá se:
- tam, kde nelze použít chemické rozmrazovací prostředky,
- všude, kde je to důležité z hlediska dopravní obslužnosti,
- na křižovatkách,
- ve stoupajícím (klesajícím) terénu,
- v zatáčkách,
- na autobusových zastávkách.
Jemnozrnný materiál (zrna menší než 2 mm) je vhodný na posyp zledovatělých ploch, ale i na pluhem upravené chodníky.
Materiál s větším obsahem hrubých frakcí (zrn větších než 4 mm, max. však do 8 mm) se používá pro posyp ujetých sněhových vrstev, které nejsou zledovatělé.
2. chemické rozmrazovací materiály
- chlorid sodný: používá se při teplotách okolo -5°C
- chlorid vápenatý: používá se při teplotách okolo -15°C
- směs obou chloridů: tato směs se požívá v mezilehlém intervalu -5°C až -15°C
- solanka: jedná se o roztok chloridu a vody, který buď přímou aplikací, nebo zkrápěním zdrsňujícího materiálu zajišťuje rychlejší působení na zledovatělé plochy
V dnešní době se často používá směs obou materiálů - zdrsňujícího a chemického, obvykle v poměru 5:1.