Víte, že správně pečovat o komunikace v zimě je tak trochu alchymie?

Minulost ve znamení škváry

V minulosti se v zimě na silnice sypalo cokoli, zejména šlo o škváru z kotelen a tepláren. Nikdo tehdy neřešil negativní dopady na životní prostředí. Navíc to bylo jednoduché řešení, které nevyžadovalo žádné nákladné zařízení a postupy.

S vývojem doby, rostoucím provozem a vyššími nároky řidičů na kvalitu sjízdnosti komunikací byly zaváděny nové posypové materiály.

Moderní posypový materiál

Posypový materiál určený pro zimní údržbu cest se dělí:

• na zdrsňující
  
  • jde o kamínky nebo písek o velikosti do 8 mm (inertní posypový materiál),
  • písek o velikosti 2 – 4 mm se používá na zledovatělé plochy,
  • větší materiál je určen na zasněžené plochy;
• na chemický rozmrazovací
  
  • chlorid sodný – používá se při teplotě kolem -5 °C a jeho účinnost končí při -8°C,
  • chlorid vápenatý – používá se při teplotě kolem -15 °C,
  • směs obou látek – používá se při teplotách v rozmezí -8 °C až -15 °C.

V městských zástavbách se také osvědčilo použití směsi inertního a chemického materiálu v poměru 5:1.

Výhody zdrsňujícího materiálu:

• může se použít za jakéhokoli počasí a teploty,
• je účinný ihned, především na zledovatělém povrchu při nízkých teplotách.

Nevýhody:

• musí se na jaře uklízet,
• při jarním tání zanáší kanalizaci.

Výhody chemického posypu:

• umožňuje vyčistit komunikaci tzv. „na asfalt“ a na jaře nemusíme nic uklízet.

Nevýhody:

• neúčinnost chemie při teplotách pod -15 °C,
• sporný vliv na přírodu.

Údržba komunikací je věda a ať děláte, co děláte, stejně se bude stále říkat: „Silničáři zase zaspali“.